S láskou Českým drahám
Že náš vztah nebude bez mráčků, mi bylo jasné hned na začátku. Cestu k sobě jsme si hledali drahnou chvíli. Nejprve vítězil ostych, vzájemný nezájem a drahoty na obou stranách. I přes počáteční komplikace nám ale naše vzájemné pletky nakonec vydržely dlouhých šest let!
Za tu dobu jsme společně urazili desetitisíce kilometrů. Cestovali jsme v zimě, v létě, ve dne, v noci, za deště i za hustého sněžení.
Navzdory domluvám ovšem končívaly naše schůzky často dříve, než vůbec začaly.
Ne, chyba nebyla na mé straně! Za tím si stojím. Vždyť co může prokázat mou nehynoucí oddanost více než skutečnost, že jsem každé ráno stál v předem smluvený čas na nádraží, toužebně hleděl do dáli a pevně věřil ve šťastné shledání. Strohé omluvy ve stylu „dnes to kvůli poruše nestíhám“ nebo „budu mít asi deset minut zpoždění“ vždy přicházely s až nepochopitelným otálením.
Zvykl jsem si. Přizpůsobil se. Snažil se. Tak moc jsem chtěl, aby náš vztah fungoval. Toleroval jsem všemožné nedostatky od neatraktivního vzhledu přes nevábivou vůni až po hlučné a nesympatické přátelé.
Už od dob Cosmopolitanu je nicméně známo, že snažit se musí obě strany, jinak je vztah odsouzený ke svému zániku. Ani v našem případě tomu nebylo jinak. Když se vyskytla první vážnější příležitost pro úlet, neváhal jsem a šel do toho.
Ale buďte bez obav, také tento příběh má šťastný konec. Já a České dráhy jsme zůstali přáteli. Odděleně je nám lépe. Snad se máme raději víc než dříve.
Navíc, jak známo, ani ČD nestrádají. Z doslechu mám, že vábení koženkových sedaček a neodtékajících toalet podléhají stále noví a noví nešťastníci. Tak snad jim to společně vydrží o fous déle než nám.
Tomáš Honajzer
Praho, pusť mě domů!
Letos jsem třikrát cestoval z Brna do Prahy a zpět. Pokaždé jen na otočku. A pokaždé mé cesty měly až nápadně podobný scénář s mnoha odbočkami. Někdy doslova...
Tomáš Honajzer
(Ne)normální svatbu, prosím!
Když pracujete v obchodě s dárkovými předměty a nejrůznějšími cetkami, obnáší to sem tam i činnost, kterou lze označit za poradenskou. Zvlášť pokud jde o svatby.
Tomáš Honajzer
Londýnské zápisky: Gentlemanství stranou
Věřili byste, že i slušní Angličané, slůvkem sorry nešetřící, se dokážou chovat "buranštěji" než Češi? Ale ano. Stačí se s nimi projet po Londýně metrem.
Tomáš Honajzer
Londýnské zápisky: O kráse anglických žen
Ještě před tím, než jsem odjel na Ostrovy, jsem byl z několika různých stran (a od přítelkyně obzvlášť) varován: Angličanky jsou škaredé jak noc. Ani po měsíci zatím stále nevím, jestli souhlasit.
Tomáš Honajzer
Londýnské zápisky: Veverka Verča
Jsem šťastný jako blecha, neboť jsem si splnil dětský sen. Uprostřed Londýna. A navíc úplnou náhodou.
Tomáš Honajzer
Londýnské zápisky: Mí angličtí čtvrťáci
Po únavných 24 hodinách cesty jsem dorazil do Londýna a byl okamžitě vržen do víru dění. Má pětiměsíční stáž v Czech School without Borders začala.
Tomáš Honajzer
Londýnské zápisky: Budu za vodou
Jedu do zahraničí. Na delší dobu. Učit češtinu. A tak jsem si řekl, že bych o své cestě mohl podobně jako řada au pair dívčin psát.
Tomáš Honajzer
Když vás bůh spojí s bezdomovcem
Našel jsem svou spřízněnou duši. Konečně! Co na tom, že je to šedesátiletý bezdomovec. Jsme si holt souzeni. Teda aspoň to říkal Josef...
Tomáš Honajzer
S paralyzérem k rodinné spokojenosti
Vybrat správný dárek k narozeninám není jen tak. Zvlášť když dostanete jednoznačné, a zároveň zcela neurčité pokyny.
Tomáš Honajzer
Johnny d'Artagnan
Kdybych byl příznivcem SPD, mohl bych diktáty, ať už pravopisné nebo ty z Bruselu, kategoricky odmítat a žít si v poklidu. Jenže já ne...
Tomáš Honajzer
Kdo má dobrou paměť, je nebezpečný…
...řekl Lasse. Přesně tato věta mi při četbě Dětí z Bullerbynu utkvěla nesmazatelně v hlavě. A víte proč?
Tomáš Honajzer
O dvou brněnských centimetrech
Známá pravda praví: chcete-li vypadat trochu k světu, musíte tomu něco obětovat. Někdy je to ale prostě složitější. Zvláště když jste obklopeni Brnem...
Tomáš Honajzer
Láskyplná story o hlídání šneka
Připravuji se na zkoušku z literatury pro mládež, pročítám si stohy dětských knížek a mám hravou náladu. Navíc se neochvějně blíží konec roku. Zkrátka cítím, že konečně dozrál ten správný čas na vyprávění příběhu o zvířátkách!
Tomáš Honajzer
Vietnamské bistro U Pejska a kočičky
Brno má řadu asijských restaurací, bister a hladových oken. Lepších i horších. Zcela mimo jakékoliv kategorie ale stojí proslulé vietnamské bistro U Pejska a kočičky, moje dekadentní srdcovka.
Tomáš Honajzer
Stal jsem se mužem
Jednou to muselo přijít. Přesto i mou mysl zahalily v den D oblaka obav a nejistoty. Jaké to bude? Nezklamu? Užiji si to? Teď už to vím. Neuvěřitelné se stalo skutkem.
Tomáš Honajzer
Ženy, pivo, fotbal
Fakt, že ženy fotbalu rozumí asi jako koza petrželi, byl již několikrát empiricky dokázán americkými vědci. Teda aspoň doufám... Protože pokud ne, kamarádky mě ukamenují svými rtěnkami a pilníky.
Tomáš Honajzer
Já, Christoph Waltz z Bruntálu
Nemám to snadné. Od doby, co jsem opustil rodnou hroudu a vydal se do světa, jsem nálepkován častěji než pohledná modrooká blondýna za volantem luxusního auta. A situace se stále horší.
Tomáš Honajzer
Kytky v půllitru aneb O kvalitě polských služeb
Už je to měsíc, co jsem překročil hranice, ukončil své polské dobrodružství a navrátil se zpátky domů. Přestože zážitků z cest mám přehršel, jeden příběh se vymyká. A o tom vám v krátkosti povím...
Tomáš Honajzer
Střípky z pedagogické praxe
Přežil jsem dva týdny pedagogické praxe na základní škole! Bez újmy. A co víc, začínám sám sebe podezřívat, že mě to snad i bavilo...
Tomáš Honajzer
Ranní běhání s Českými dráhami
České dráhy jsou pro mě svým způsobem srdeční záležitostí. O tom jsem už psal. Těch zážitků, co společně máme... A abych nezapomněl – jsou i němými svědky mých nesmělých sportovních počátků.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1131x