Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Johnny d'Artagnan

16. 04. 2017 17:12:45
Kdybych byl příznivcem SPD, mohl bych diktáty, ať už pravopisné nebo ty z Bruselu, kategoricky odmítat a žít si v poklidu. Jenže já ne...

Před nedávnem jsem se dočetl, že muži s vousy jsou prý zase děsně in a sexy a že každá žena sní o zarostlém dřevorubci (jen musí místo sekery ovládat spíše notebook a les vyměnit za teplou kancelář s polohovatelným koženým křeslem v nějaké korporaci).

Jo, články na prozeny.cz přináší občas vskutku cenné informace, co vám budu povídat, pánové...

Každopádně zpátky k věci. Protože jsem už nějaký ten pátek bez partnerky po svém boku, článek podobného ražení jsem samozřejmě s vřelou náručí uvítal. Návštěva ženské strany barikády mi konečně otevřela oči a já mohl zjistit, kde jsem celou tu dobu dělal chybu.

Rozhodl jsem se tedy přizpůsobit módnímu diktátu a stát se moderním dřevorubcem. Předpoklady pro splnění vytyčeného cíle byly z genetického hlediska nesporné: vždyť už můj děda oslňoval ženy ve svém okolí nerudovským plnovousem.

Že nebudu tak úplně kráčet v rodinných šlépějích, jsem nicméně pochopil zhruba po týdnu bez zásahu holicího strojku. Po poctivém přepočítání jsem počet vousů na své tváři vyčíslil na rovných 78. Z dřevorubce tedy sešlo. Sorry, dědo...

Naštěstí se ale nevzdávám a bojuju jako lev až po posledního výdechu (to mám z nějakého šíleně nakopávajícího motivačního citátu), a jelikož se většina z napočítaných vousů nacházela v oblasti kníru a brady, rozhodl jsem se, že budu vypadat aspoň jako Johnny Depp. Ten si údajně na nezájem žen taky stěžovat nemůže.

Oholil jsem všech patnáct vousů mimo knír a bradu a holicí strojek zamkl na další týden do šuplíku. Zhruba po deseti dnech si mé proměny začalo opatrně všímat i okolí. Deppovský knírek fungoval nad očekávání. Poutal jsem pozornost a bylo zřejmé, že je jen otázkou času, kdy mou schránku zahltí hromada líbesbrífů.

Přestože se tak zatím nestalo, jsem nepochybně na správné cestě. Vždyť přátelé mi už snad neřeknou jinak než d'Artagnan, ženy mě po očku pozorují snad častěji než Johnnyho a vždy se nezapomenou pousmát. Jen pořád nerozumím tomu, proč se většina dětí při pohledu na mě rozpláče nebo uteče...

PS: Byl jsem nominován do Nováčka roku. Abych své známé nějak namotivoval k hlasování, slíbil jsem jim, že pokud vyhraji, podobně jako Sláva Lener po Naganu shodím před tiskovkou pro vítěze (nepochybuji, že bude) svou mužnou ozdobu tváře. Tudíž, chcete-li můj život učinit znovu nicotným, volte mě.

A to tady: http://bit.ly/2p7H9rH

Autor: Tomáš Honajzer | neděle 16.4.2017 17:12 | karma článku: 12.95 | přečteno: 398x

Další články blogera

Tomáš Honajzer

Když vás bůh spojí s bezdomovcem

Našel jsem svou spřízněnou duši. Konečně! Co na tom, že je to šedesátiletý bezdomovec. Jsme si holt souzeni. Teda aspoň to říkal Josef...

17.7.2017 v 20:10 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 455 | Diskuse

Tomáš Honajzer

S paralyzérem k rodinné spokojenosti

Vybrat správný dárek k narozeninám není jen tak. Zvlášť když dostanete jednoznačné, a zároveň zcela neurčité pokyny.

2.7.2017 v 12:26 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 389 | Diskuse

Tomáš Honajzer

Kdo má dobrou paměť, je nebezpečný…

...řekl Lasse. Přesně tato věta mi při četbě Dětí z Bullerbynu utkvěla nesmazatelně v hlavě. A víte proč?

15.3.2017 v 19:52 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 749 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Požadují, ale neptají se, co oni sami

Pranostika mluví jasnou řečí. „Svatá Anna, chladna zrána.” Ochladilo se, to jo, ale nic dramatického. Běžné středoevropské léto.

26.7.2017 v 15:17 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 283 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pohled z okna

Dnes ráno jsem se probudil do krásného dne. Pohled z okna byl úplně jiný, než ten, na který jsem zvyklý. Místo protějšího domu nádherná obloha, moře a mé uši navíc registrovaly úžasný klid.

26.7.2017 v 7:50 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Jílek

Tak trochu o česneku i válce

Smazal jsem blog, kde jsem se pokoušel adorovat editory, které používám na psaní. Dělo se tak pod vlivem sledování své lásky, která provádí korekturu jedné diplomové práce v LibreOffice.

25.7.2017 v 14:07 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 404 | Diskuse

Pavlína Dvořáková

Já bych ty internety (ne)zakázala

I když jsem se zpočátku zuby nehty bránila, i mě smetla digitální tsunami, a tak patřím mezi lidi, kteří bez internetu neudělají ani krok.

25.7.2017 v 6:45 | Karma článku: 12.65 | Přečteno: 562 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část VIII.

Už zase prší, ale nevadí. Zábavy i tvůrčí práce je dost. V chomutovském Sushi baru jsem si dala polévku Pho a vrátila se k voskovým barvám, z nichž se dělá enkaustika. Je to výtvarná metoda pro každého. Není třeba umět kreslit.

24.7.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 140 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 914

Tomáš Honajzer (*1992) - student, budoucí učitel (možná), Slezan, nacionalista, milovník české i světové literatury, píšící převážně nevážně o dění okolo sebe.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.