Londýnské zápisky: O kráse anglických žen

Ještě před tím, než jsem odjel na Ostrovy, jsem byl z několika různých stran (a od přítelkyně obzvlášť) varován: Angličanky jsou škaredé jak noc. Ani po měsíci zatím stále nevím, jestli souhlasit. 

Britové se ve světě proslavili ledasčím. Od literatury přes hudbu až po úspěchy na mocenském a politickém poli. O kráse anglických žen se ale nikdy v superlativech nemluvilo, to je pravda.

Nerad se nechávám ovlivňovat cizími vlivy, a tak jsem vyrazil do Londýna, abych nelichotivé zprávy o nevábném fyzičnu Angličanek prověřil.

Po necelém měsíci svého pobytu mohu zatím jen konstatovat, že jsem při plnění svého soukromého úkolu neposunul ani o píď. Ne že bych se nesnažil, to tedy prrr. Dělám, co mohu, ale stále jsem nezjistil, jaké ženy mezi ty pověstné ošklivé Angličanky, co nemají špetku vkusu, řadit.

Budete mi muset pomoct!

Tak například: mohu do svého soukromého výzkumu zahrnout také třeba Fatimu tady odvedle? Vídám ji jen občas a vinou nikábu, který pravidelně nosívá, vím akorát, že má oči tmavší než já, ale asi je to Britka jako poleno.

A co taková Manisha? Ta se narodila kdesi na předměstí Kalkaty a do Británie zamířila ještě jako dítě společně se svou rodinou. Když se řekne krása orientu, představím si ji. I ona je dnes ale Britkou.

Nebo Kiara? Její vzezření dává tušit africkému původu, nicméně pohled do dokladů hovoří jasnou řečí – Britka.

Tak co myslíte? Prosím vezměte v potaz, že jsem z generace, od které se očekává názor vždy a na vše, takže jestli řeknete, že ne, mohu to zabalit. Výzkumný vzorek by se rázem smrsknul na velikost počtu profesionálních hokejistů v Egyptě.

Pověry sice praví, že v Londýně žijí i bílé Angličanky, ale prý je tady už nikdo pár let neviděl. O jejich ošklivosti se každopádně hovoří dodnes.