(Ne)normální svatbu, prosím!

Když pracujete v obchodě s dárkovými předměty a nejrůznějšími cetkami, obnáší to sem tam i činnost, kterou lze označit za poradenskou. Zvlášť pokud jde o svatby.

Koupit správný svatební dar, případně zorganizovat rozlučku se svobodou se všemi „nezbytnými“ náležitostmi, není jen tak. A proto jsme tu my. Častokrát teda spíše já… Člověk na pravém místě: svobodný mladík, jenž byl na svatbě naposledy jako dítě, rozlučky se svobodou se jaktěživ nezúčastnil a pro kupování dárku má přirozený cit, pěstovaný a rozvinutý častým tréninkem.

Má oblíbená situace: do prodejny vběhne dáma (ve výjimečných případech muž) okolo třicítky a ještě než se stihne porozhlédnout pořádně okolo sebe, zamíří si to rovnou k pokladně. Navážu s ní oční kontakt, usměju se, ona se usměje a pak pronese očekávaná slova: „jste moje poslední záchrana!“

Co vám budu povídat, ale když chlapovi řeknete, že je vaší poslední záchranou, jeho ego vždycky lehce pošimráte. Vlastně ne, to není úplně ono. Spíše jej pořádně poškrábete a namasírujete. Zároveň v něm projevíte touhu nezklamat a dostát označení, které získal vcelku bezdůvodně a bez námahy hned v samotném počátku. Když se dozvím, že jsem „poslední záchrana“, zbystřím, protože v ten moment přichází moje chvíle.

A moje chvíle přišla minulý týden hned dvakrát. A pokaždé jsem situaci zvládl s lehkostí mi vlastní.

„Víte, jdu na svatbu a potřebovala bych nějaký dárek,“ spustila na mě minulé úterý dáma v letních šatech.

„Jasně, tak se společně mrkneme, co tu máme,“ odpověděl jsem jí a rukou ukázal směrem ke svatebnímu sortimentu. Společně jsme procházeli mezi regály se svatebními skleničkami na šampaňské, plyšáky, stojany na víno i dalšími všemožnými drobnostmi. Dáma v letních šatech se ale stále tvářila nespokojeně. Svraštila čelo. Bylo vidět, že ji nic pořádně nezaujalo.

Má duše obchodníka se ale nevzdala a bojovala dál. Vytáhl jsem poslední trumf: svatební hrací blahopřání. Takové to přání, které když otevřete, začne z malého reproduktoru uvnitř hrát nějaká známá píseň. Jasně, blbost, ale tady jsem cítil šanci na úspěch. Ani nevím proč.

Dáma na mě pohlédla, její obličej se zkroutil do těžkého identifikovatelného výrazu a vzápětí lehce ležérním tónem dodala: „Jo jo, pěkný, jen kdyby ženich i nevěsta nebyli neslyšící…“

V ten moment jsem zkroutil obličej do těžkého identifikovatelného výrazu já. Zachoval jsem nicméně klid a snažil se situaci obrátit opět ve svůj prospěch: „Tak to máte pravdu, to by zřejmě nebylo ideální. Skoro by to zavánělo menší faux pas. Ale ty skleničky, co jsem vám ukazoval hned na začátku, ty byly, co říkáte?“

Výsledek: prodaná sada sklenic pro ženicha a nevěstu a spokojená zákaznice (asi).

Vytáhnout jsem se musel také ve čtvrtek. To mě pro změnu zaměstnala mladá drobná Slovenka, která měla, jak jsem pochopil, na starost rozlučku se svobodou pro svou kamarádku. Pro tyto případy v obchodě máme jednu věc, která by na takové party neměla chybět: růžová šerpa pro budoucí nevěsty s nápisem „Bride to be“ (nastávající nevěsta).

Slovenská zákaznice zajásala, že to je ono! Mimoto ale pokračovala, že by ráda pro svou kamarádku ještě nějaký dárek. Opět jsem spustil: svatební skleničky na šampaňské, plyšáci, stojany na víno… Při prezentaci zboží jsem se plynule přesunul k novému sortimentu, který k nám dorazil den před tím. S nadšením jsem doporučoval elegantní skleničky a pokladničku ve tvaru prasátka. Obojí s nápisem Mr and Mrs.

„Ty jsou fakt pěkné. I ta pokladnička je skvělá. Víte, je tady ale jeden problém,“ pronesla jemným hláskem Slovenka. S napětím jsem očekával, o jakou komplikaci půjde. „No, ony ty nevěsty jsou dvě.“

Zarazil jsem se. Na tuto možnost jsem nebyl vnitřně připravený. Trochu jsem znejistěl, ale po prvotním šoku jsem znovu přešel do ofenzívy: „Tak to byste ale ty šerpy pro budoucí nevěsty měla vzít raději dvě! Aby se nehádaly.“

Výsledek: dvě prodané šerpy pro budoucí nevěsty a stojan na víno ve tvaru kočky a spokojená zákaznice (asi).

Na prahu nového týdne si říkám, co přijde dál. Budu nabízet naší skvělou želatinovou pedikúru beznohým? Nebo lis na hamburgery veganům?